Aktuality » Klubová výstava v zemi původu

Příspěvek byl zveřejněn dne 16.6.2016.

EXPO 2016 byla naše čtvrtá švýcarská výstava. Tentokrát se konala v kantonu Schwyz v Rothenthurmu. Nemá smysl popisovat, že to bylo v malebném prostředí - v takovém byly i všechny předchozí výstavy, na kterých jsme byli, takové je zkrátka Švýcarsko.

Prošli jsme důkladnou přejímkou psů a hned jsme potkávali známé tváře. Byla jsem potěšena, že nás švýcarští kolegové už vítají jako staré známé, zajímají se o náš chov a vůbec, co je u nás nového. Vyhlíželi jsme Marianne s Rockem, dorostencem, který od nás odcestoval před půl rokem.

Celkem bylo přihlášeno 112 psů (jurští 36, švyčtí 27, luzernští 24, bernští 11; zbytek tvořily braky a honiči nízkonozí). Vystavovalo se v pěti kruzích a bernští psi měli jiný kruh a jiné rozhodčí než feny. Tak se stalo, že jsme v obou kruzích zahajovali, měli jsme v dorostu fenku a psa. Posuzoval vždy rozhodčí a čekatel, který měl
do posouzení co mluvit, nebyl jen do počtu.

Rozhodčí byli důkladní a přísní, ale vstřícní a ohleduplní. Posudky jsou podrobné, obsahují míru psa a všemu je věnována pozornost. K naší radosti i v kruhu, kde rozhodčí mluvili francouzsky, jsme dostali na výběr, zdali chceme posudek německý či francouzský.

Po přihlášení na výstavu jsme dostali zdvořilý dotaz od předsedy klubu, zdali jsme ochotni se zapojit do výzkumu genetického fondu pořádaného univerzitou v Bernu. Dostali jsme k vyplnění dotazník a na místě naši psi darovali vzorek krve. To probíhalo ve stejné době, jako na jiném místě závěr individuálního posouzení psů, takže nevíme, jaký způsob byl letos zvolen, pokaždé to totiž bývá jinak.

Nás se týkala soutěž o nejlepší chovatelskou skupinu. Té jsme se zúčastnili už před dvěma lety, skončili jsme třetí a naším tajným přáním bylo třetí místo obhájit. Vzhledem k počtu zúčastněných chovatelských skupin (v roce 2014 jich bylo 5,
letos 8) to nebyla ambice ledajaká. Posuzovali všichni rozhodčí - pětičlenná jury přidělovala body každé chovatelské skupině postupně ve třech kolech: prvně za to, jak je skupina homogenní, posléze za shodu se standardem a nakonec za způsob předvedení. Honiči bernští, švyčtí a nízkonozí měli po jedné skupině, pět bylo dohromady jurských a luzernských.

Vzhledem k tomu, že v naší pětičlenné chovatelské skupině česko-švýcarské byli potomci dvou matek a tří otců, bylo překvapivé, že hned v prvním kole jsme dostali jednu nejvyšší známku. Když se hodnotil standard, měli naši největší potlesk a moderátor k němu nemusel diváky vyzývat. Když došlo na hodnocení předvedení, měli jsme čtyři šestky a jednu pětku. A to právě v této disciplíně padaly i hodně malé známky, několik trojek a dokonce jedna dvojka.

Začaly se vyhlašovat výsledky a já jsem slyšela jméno své chovatelské stanice. Zaradovala jsem se, že jsme udrželi třetí místo. Bylo to ale jinak, vyhlašovalo se od místa prvního! Chvíli mi trvalo, než jsem si to srovnala v hlavě. Nejlepší chovatelská skupina na klubové výstavě ve Švýcarsku je naše Bohemia Hill. Srdečné gratulace nebraly konce a ještě přislo jedno překvapení. Sponzor výstavy mi předal překrásný lovecký nůž, který patřil soutěžící se šťastným číslem 7 - to byla naše malá Meira!

Marianne mi tlumočila komplimenty vedení klubu na adresu mého chovu. Překvapilo mne, kolik lidí nás zná. S Marianne jsme si hned na místě slíbily, že se sejdeme za rok v Ticinu, kde se bude Švýcarská klubová výstava konat. Těšíme se na švýcarské přátele a milou atmosféru, ať žije Ticino 2017!

Radana Menšíková 15. 6. 2016.


TOPlist