Klub chovatelů švýcarských honičů
IMG
Drobečková navigace

Úvod > Výcvik a lov > Asistenční výcvik a canisterapie

Asistenční výcvik a canisterapie

Canisterapie je, zjednodušeně řečeno, pozitivní působení speciálně vycvičeného psa či jeho přítomnosti například na seniory v nemocnicích či domovech seniorů, děti ve školkách a dětských domovech, lidi s psychickým onemocněním, zdravotním hendikepem, mentálním postižením, ale také na dospělé lidi či děti, kde je třeba odbourat panický strach ze psů. Více zde: (https://cs.wikipedia.org/wiki/Canisterapie)

Švýcarský švycký honič nás i v tomto směru nepřestává udivovat svým všestranným využitím.

Pro jejich jemnou, přátelskou, nekonfliktní, neagresivní a učenlivou povahu jsem před několika lety vyzkoušela výcvik na složení canisterapeutických zkoušek i s mojí fenkou švyckého honiče, se kterou jsme pak docházeli například k zrakově postiženým dětem nebo do školek či dětských domovů a stacionářů pro seniory. Při zkouškách se pak testuje především ovladatelnost, vyrovnaná povaha a ochota psa. Pes je vystaven různým rušivým vlivům, rámusu, padajícím předmětům, davu hlučících lidí, nepředvídatelným reakcím a dotekům, musí zvládnout odložení, polohování, nesmí být hlučný (uštěkaný) a především musí spolupracovat – hodnotí se totiž spolupráce canisterapeutického týmu (pán a pes) jako celku. U canisterapie nejde o plemeno psa, ale o jeho povahu, zda se pro tuto činnost hodí.

Asistenční výcvik – tedy pomoc člověku s hendikepem (konkrétně mě samotné) s některými běžnými činnostmi, jako je především podávání rozličných předmětů z nejrůznějších materiálů a z nejrůznějších míst, kam jen pes může dosáhnout, přinesení zvonícího telefonu, otevírání a zavírání dveří, zásuvek, skříněk… pomoc při svlékání oděvů, opora při vstávání ze země (například po pádu), přitáhnutí invalidního vozíku, dohledání ztracených předmětů, doprovázení pána i na rušná místa…atd. Záleží, co kdo konkrétně za pomoc potřebuje.

Proto když se u nás v červnu 2021 narodila štěňata a jednu fenku z vrhu jsme si nechali, byla to výzva a výcvik na asistenčního psa tak začal doslova od útlého věku. Grace pak v necelých 2 letech složila zkoušku a stala se tak mým asistenčním psem. Výcvik musel být trochu jiný, než jsem byla zvyklá u předchozího výcviku.

Lenka Pokorná

Canisterapie

Asistenční práce